Většina reprezentace zamířila ze světových pohárů v Oslu na tréninkový kemp do oblasti Trondheimu, kde snad orienťák ani nemůže nebavit.
P O N D Ě L Í
Po dvou závodech SP a štafetách jsme tréninkový kemp zahájili trochu netradičně odpočinkovým den.
Navštívili jsme Trondheim - dějiště MS 2010 - a v podvečer jsme se vydali poprvé do místní přírody.
Postřehový poklus podle potoka měl pomoci aktivně uvolnit unavené svaly, nenásilně přiblížit místní typické objekty (převod terén-mapa) a potrápit paměť při zpětném zákresu do mapy.
Úkolem bylo klusat podle potoka, všímat si lampiónů a snažit se je lokalizovat v mapě.
M.j. jsme si taky ověřili, že podle potoka to rozhodně není nejrychlejší ;)
Odpoledne jsme využili metodu věšák-sběrák, která nejen nutí k přesné orientaci, ale taky občas zajistí trochu legrace, když na sebe dva musejí v lese volat aby se našli... ;)
Na závěr byl připravený první SIčák - krátká tratička na sportidentu, na které je možné vyzkoušet si orientaci v tempu a trochu to prošťouchnout.
Pod azurovým nebem jsme vystoupali až nahoru na Vassfjellet a zaběhli si "trať tří terénů": začali jsme v otevřeném, následovaly delší postupy ve svahových bažinách a na závěr sbírání kontrol ve světle zeleném.
Tratě v nádherné divočině měřily 13.1km a 9.4km. S úvodním 45´ výběhem na start to v netradičním horku dalo na kvalitní fázi přes 2.5h.
Za další lahůdkou jsme si dojeli na okraj Trondheimu na kopec Grakallen. Tam jsme dali middle, při kterém se zase střídaly druhy terénu a razantně měnila viditelnost.
Běželo se na SI a závod si s náma v tréninkovém módu zaběhli i Švédi z IKHP.
Pátek byl ve znamení další klasiky, kterou jsme běželi od chaty. Trať obsahovala pár delších postupů a několik kontrol v typických srázových partiích.
Délky 16.0km muži a 11.8km ženy. Zase bylo teplo - a tentokrát nebyla na trati téměř žádná tekoucí voda. Extrémní sucho.
Předposlední odpolední SIčák se dobíhal k chatě a byl docela pestrý - rychlý terén ze začátku, pak přesnost v melioračkách a na závěr docela těžký "dlouhý" postup.
Při middlu na severním úbočí Vassfjelletu se ukázalo, že už toho mají všichni plné kecky - nejen fyzicky, ale hlavně mentálně.
Kontroly byly docela těžké a norský les zase jednou zažil hitparádu chyb ;)
Finále SIčáka mělo zmobilizovat zbytky sil. Startovalo se v těsném hendikepu a závůdek v dost těžké světle zelené oblasti sliboval hodně zábavy, což asi většinou i splnil.
Rozhodně bylo o čem mluvit ;)
Větší část výpravy zamířila přes hory na letadlo do Osla. Menší část, letící z Trondheimu, si pod vedením trenérky Juřeníkové užívala nádhernou neděli na malebném severu Evropy.