Závod na klasické trati a ve štafetách měl stejnou arénu v lyžařském areálu v Raulandu.
Přičemž prostor pro klasiku zahrnoval hlavně území západně od silnice, která se ke konci závodu přebíhala. Jednalo se o bažinatou náhorní plošinu s mnoha otevřenými pasážemi, ze které vystupovaly zalesněné a mnohdy skalnaté malé kopce. Na dlouhých postupech se opět musely využívat "žluté" bažiny, které zde v podstatě sloužily jako cesty, i když se po nich mnohem hůře běželo. Na dohledávky a krátké postupy, už to ale chtělo precizní mapovou techniku.
Naši závodníci bojovali a snažili se. Nejvýše to dotáhl 24. Jonáš, který proběhl 10, 7 km dlouhou trať s 325 metry převýšením za 75:10, o tři minuty déle si na trati pobyli slušně běžící Vojta s Matoušem. Holky, které všechny doběhly ve třech minutách, opět potvrdily svoji vyrovnanost napříč týmem. Pouze škoda, že se jim do cesty vloudily nějaké chybky. Především Terce, která mohla zabojovat o TOP20.
Prostor štafet měl tři rozdílné části. Ta před diváckým průběhem většinou moc nečinila problémy. Chleba a to i na předních místech se ale lámal v závěru, kdy se po průběhu arénou přebíhala větší otevřená bažina a nabíhalo se do plochého kamenitého terénu, kde byly umístěny kontroly. Z mapy se tato změna dala těžko odhadnout. Pro nás se závod kluků nevyvíjel dobře. Vinou chyb ale možná i únavy z předešlého dne jsme od počátku ztráceli a nedokázali se do závodu vrátit. Holky měly šťastnější den. Terka držela na průběhu nadějné pozice, o ty pak ale vzápětí přišla právě v závěru. Výborně ovšem běžela na druhém úseku Gabča a předběhla skupinu mnoha závodnic a posunula štafetu na 6. místo. Za Aničkou, která vyběhla na třetí úsek, se to ovšem vařilo. Po chybách v úvodu ji doběhla Dánka a někde předběhla Polka. Na druhou stranu ve spolupráci s Dánkou dokázaly předběhnout do té doby skvěle běžící obě štafety Francie. 7. místo je pěkné, mohlo být šesté, ale taky desáté...
Právě skončený juniorský šampionát ukázal na absolutní nadvládu Seveřanů v tomto terénu, kterou dokázali narušit pouze Švýcaři a výjimečně pár jednotlivců z ostatních zemí většinou dlouhodobě pobývajících ve Skandinávii. To ale není případ našich závodníků, kteří své zkušenosti sbírají "pouze" během několikadenních pobytů párkrát ročně a těch vzhledem ke svému věku nemohou mít mnoho. Proto z reálného pohledu nelze vystoupení našich závodníků hodnotit úplně neúspěšně. I když výsledky nejsou takové jako v předchozích letech, kdy se ale mistrovství konala v pro nás hratelnějších terénech, tak 15. místo Terky a 24. Patrika na krátké trati, všechna Jonášova vystoupení v individuálních disciplínách a 7. místo holčičí štafety lze považovat za velmi dobré. Navíc nebývalou vyrovnanost prokázaly naše juniorky, které všechny postoupily do finále A na krátké trati a srovnaly se do rozmezí třech minut na klasice, přičemž jejich nejhorší umístění v lesních závodech bylo 55. místo. Ještě je potřeba zmínit slušné výkony Vojty a Matouše na klasické trati a celkové 7. místo v bodování národů, kdy se o proti loňsku před nás navíc dostali Dánové a těsně Francie.
Mistrovství se z pořadatelského hlediska vydařilo. Nabídlo překrásné a těžké terény, náročné a nápadité tratě, výborné mapy. Na vysoké úrovni bylo ubytování, místy pokulhávající stravu jsme si vylepšili vlastními silami.
Díky všem našim reprezentantům za příkladný přístup v průběhu celé akce, za odhodlání bojovat a za snahu využívat takovou orientační techniku, která je v tomto terénu nutná. Do budoucna vám přeji více takových orienťáckých zážitků. Vyjíždějte, kdykoliv budete mít příležitost do pro vás nepoznaných terénu a sbírejte zkušenosti. Jenom tak, samozřejmě za podmínky výborné fyzické kondice, můžete být konkurenceschopní.
U jedné takové akce se těším za měsíc na viděnou :-)
Košík